Popis cesty jak jsme jeli z Prahy do Albanie a zpet.

22.7.2019 - vyrazili jsme na cestu a budeme spat v Bratislave.
23.7.2019 - v Bratislave spime v panelaku v garzonce. Je tam cisto a je krasne zarizena. Noc vysla na 1200kč. Druhy den vyrazime do Bratislavy. Slovaci maji krasne opraveny hrad a stred mesta, zaparkoval jsme pod tramvajovym mostem zdarma.
Pokracujeme smerem na Budapest a chceme si ji take prohlednout.
Zkusili jsme trikrat zaparkovat na P+R, ale automat nam nebere karty. Prohlednuti Budapeste vzdavame a pokracujeme smerem na Belehrad.
24.7.2019 - Spime na okraji belehradu v hotelu elegance, hotel je prijemny a se snidani za cca 1200kč. Pri placeni v hotelu udelal recepcni chybu a nauctoval 66500 dinaru. Toho jsme si nevsimli, ale nastesti si to recepcni uvedomil a penize stornoval.
Pokracujeme dale po okreskach na Kosovo do Pistiny.
Kdyz prijizdime ke hranicim s Kosovem malem zajedeme zelvu a potom se divime proc jsou u silnice po 50 metrech kose, ktere pretekaji odpadky. Nasledne zjistujeme ze jsou to hranice a stojime 4 hodiny frontu na celnici. Pritom okolo nas jezdi auta bez znacek protismerem a celnici s tim nemaji sebemensi problem. Pekne nas to vytaci. Nakonec tu spropadenou hranici prolezeme, ale zjistujeme, ze kosovo neuznava zelenou kartu a tak nas rovnou na hranicich stahuji o dalsich 15€ jako pojisteni auta.
Zjistujeme, ze v cechach mame paradni silnice a jedeme smer Pristina.
Peklo pokracuje, hledame hotel Golden B., ktery ma na booking.com spatnou adresu. Do toho nam vypadla data na telefonu, protoze v Kosovu nic nefunguje normalne. Netusime kde hotel najit a hledame tak, ze se ptame vsech okolo. Je to sranda, mluvi necim jako Albanstina potom zjistujeme, ze je to opravdu Albanstina, takze vime, ze si rozumet nebudem. To je oproti Srbsku nezvyk, protoze tam jsme pouzivali pouze cestinu. V Srbsku je Anglictina celkem k nicemu, protoze vam nikdo nerozumi. Mozna to o sobe nevedi, ale je to jedna z mala podobnosti mezi Srbskem a Kosovem.
Nakonec nejaky chlap v pizzerii vi kde je ten tajemny hotel a spavne nas navede.
Potom jedeme zpet kolem 5 kilometru a narazime na hotel Gold G.
Jsme uz totalne zoufali a ptame se, kde je hotel Golden B. Odpoved zadna neprichazi a recepni jen kouka jako tele.
Chvili se mu snazim vysvetlit co hledam a u toho si vsimnu, ze ma na tricku napsano Golden B. Hotel. Ukazuji rezervaci, ale recepcni stale jen kouka a nevyrazim z neho ani slovo. Bere telefon a komusi vola, snazim se po telefonu mou lamanou anglictinou vysvetlit, ze tady mame rezervaci a nastesti se chapeme. Clovek na tlefonu potom tlumoci recepcnimu a konecne me vezme nahoru a ukazuje pokoj.
Pokoj je na prvni pohled celkem pekny, ale na druhy je to klasicka prace z Albanie. V pokoji je dost horko a zatuchly vzduch. Chceme otevrit okno, ale zjistujeme, ze to jaksi nejde, ramem je prohnany vrut, to nas ale neodradi, jsme preci Cesi a tak bereme nuz a vru povolujeme. Vzduch je cerstvy, ikdyz je hned vedle rusna silnice. Od klimatizace ani televize neni ovladac, ale voda v koupelne tece, je to parada.
Dnes jsme zvitezili a spime na posteli.
25.7.2019 - reputaci si napravili vynikajici snidani a rani personal jiz anglictinu ovladal. Odjizdime z Golden B. a zastavujeme se v centru Pristiny. Maji tam velky mramorovy kostel kde je mozne vyjet na zvonici vytahem. Videli jsme skoro cele mesto, ale nic moc pekneho zde neni, vyjimkou je fotbalovy stadion a mistni knihovna jak me puci muj syn Dan. Pokracujeme smerem na Albanii.
Po pekle co jsme zazili na hranicich Srbska a Kosova jsme v noci googlili jak je to s opoustenim Kosova u hranice s Albanii. Docela jsme se vydesili, protoze jsme si precetli, ze opusteni Kosova je jeste tezsi nez vjezd. Osobni zkusenost byla nastesti znacne rozdilna a na hranicich jsme cekali asi 10 minut.
Prejizdime hranice do Albanie a udivuje nas zapadni styl dalnic, jedeme smerem na Tyrane a jedine co se lze vytknout jsou nektere ostrejsi dalnicni zatacky. Vhodna rychlost na projizdeni je asi 90 km/h. Nizsi rychlost nicmene kompezuji uchvacujici vyhledy na mistni hory. Mame chut zastavit a na nekterou z nich se vydat (je kolem 35 stupnu).
Mirime na dovolenkarskou destinaci Kepi i Rodonit, coz je vybezek pevniny do more a vsude kolem pisecne plaze. Nemame nic rezervovano a tak zkousime stesti primo na miste. Prvni co jsme zkusili byl plazovy resort Primavera, nastesti meli plno, protoze cena za pokoj byla 85€ za noc. Zkousime tedy booking a nachazime apartman 3 minuty jizdy od Primavery jmenem Villa Lussis Panorama. Tady je noc za 32€. Je to sice asi kilometr od plaze, ale zas je to uplne nove a neni tady co vytknout, snad jen chybejici klimatizace. Na plazi jsme si dali tri pizzy a piti. Cele to vyslo na v prepoctu 460kč.
Na tachometru auta mame 1765km.
26.7.2019 - Davame si klasickou dovolenou na plazi s cachtanim, ale uz v poledne toho mame plne zuby, vymyslime co budem delat zbytek dne a rozhodli jsme se pro navstevu vybezku Kosi i Rodonit. Volba to byla dobra, o co horsi silnice o to mensi zalidnenost a tak jedeme az na konec ostrova. Cesta je celkem uzka a ne moc rovna. Nekolikrat si rikame, ze tady uz musime vzit olejovou vanou o silnici a ze nase
Fiat Croma neni uplne vhodne auto.
27.7.2019 - Dneska po intervencich od Danyho travime cely den na plazi. Po obede se s nami dava nejaky Albanec zijici v Londyne do reci a Dany si hraje s jeho synem na plazi. Vecer prijizdi k nasemu apartmanu Jirka a Petra s dvema syny z Koprivnice v priserne vypadajicim Ziguliku. Dal jsem se s nimi okamzite do reci a rikali, ze jsou v Albanii podruhe a ze jezdi zasadne mimo hlavni cesty. Hned jsem se rozpovidal o nasem vilete Jawou, Wartburgem a Skodou 120 po balkane a zjistil jsem, ze jsme tezci zabari. Hned jsme u nas v apartmanu udelali mecheche a pri tom mi Jirka doporucil jet do Theth. Rikal, ze tk v tom zigulu projel cele a jen obcas musel odhazet nejake kameny. Toho jsem se hned chytil a usinam s predstavou offroadu v moji Crome.
28.7.2019 - konecne konci valeni na plazi. Rano balime a chystame se na cestu do hor, jedeme kolem Tirane. Slovaci od vedlejsiho apartmanu krasne vylicili atmosferu mesta, ze je to velmi rusne mesto plne kavaren a lidi kteri vam nabizi ruzne sluby, take bazar je pry uzasny a proto mesto mijime, my radeji zazitky nez kafe. Jedeme do parku Thet. Cesta je prvnich 30km asfaltka jako z rakouska, jen ta sirka je jaksi pro motorky nez auta. Pri mijeni aut je nutne vjet jednou stranou auta do kameni vedle silnice nebo zastavit, prumerna rychlost je kolem 30 km/h. Vyjeli jsme asfaltku az do sedla a tam zacina offroad podle vypraveji Jirky se zigulem. Vjizdime na cestu a zistujeme, ze je v celku slusna a cestu krajime jako nuz maslem. Po trech kilometrech mijime nejakeho albanskeho dvojkoveho golfa a rikaji nam, ze cesta je dal poro osobak nesjizdna. Kdyz jsem se podival na jejich prahy auta, bylo jasne, ze Croma skoncila, otacime auto a jedeme zpet do nejblizsi vesnice. Tady v horach neni zadny signal na mobilni data a tak booking.com nema cenu zapinat. Zkousime to po staru, zastavujem v hospode a ptame po ubytovani. Hned prvni clovek ktereho oslovuji je majitelka hospody a domlouvam se s ni o cene za noc, pice mi na papirek 60€ a ja ji 30. Okamzite jsme si placli a ja se chytl za hlavu ze jsem hlupak, mel jsem jit na 15€ a trochu smlouvat. Kozy a ovce jsou tady vsude a tak i nas pokoj je jimi jaksi nasakly a trochu smrdi. To nas ale moc netrapi, protoze se blizi bourka a nam se nechce susit stan, nemame data a tak doufame, ze zitra bude pocasi lepsi.
29.7.2019 - rano vstavame ale stale prsi. Ubytovani jsme byli v hospode Zef Mikaj v Bogë a spali jsme u jejiho majitele ve vedlejsim pokoji. Rika, ze ma tri deti a jsou tam tri postele, asi vime co to bylo za pokoj. Rano platime za ubytovani a chceme to platit lekach. Vzhledem k tomu, ze jsme vecer s Josefem trochu popili, jsem si myslel, ze se me nebude snazit osidit. Po odjezdu zjistuji, ze tahle uvaha byla velmi chybna. Nechali jsme tam 12 000 leku za ubytovani, veceri, caj, ctyri piva a sklenici medu. Jestli pocitam spravne, ucet je 100€. Ponauceni je, ze prepocitavani z leku na eura a na koruny je obtizne, ale nutne a moje duvera je prilisna. Vyrazime znovu smer Thet odhodlani jit, dokud nebudeme promoceni na kost, nase prani se po trech hodinach tury naplnuje a tak sbihame po silnici k autu. Bylo 14 stupnu a dokud jdeme zima se do nas nezakousla. U auta se prevlekame do sucheho obleceni a mokre hazime na roletu kufru a vyrazime smer Skadar, pocasi je ale neuprosne a nepusti nas z auta, Skadar tedy vzdavame zamackavame slzu a jedeme pres prechod Hani i hotit z Albanie do Cerne hory na Podgoricu a dale na Niksic. Znovu prekracujeme hranice na prechodu Illino brdo z Cerne hory do Bosny a padime na Dubrovnik. Prekracujeme dalsi prechod z Bosny do Chorvatska Ivanica. Vechny prechody prekonavame do 15 minut. U Dubrovniku hledame ubytovani a nachazime penzion Zlosilo ve vesnici Orasac. Penzion je velmi pekny a za 65€ na noc. Dochazeji nam eura a tak hledame bankomat. Nakonec je jeden pomerne blizko v hoteloven komplexu primo ve vesnici. Prochazime hotelovym komplexem. Je to honosne a snobske misto a necitim se tam moc dobre, takze hledame restauraci ve vesnici. Nakonec si davame pizzu v pekarne na hlavni tride a jdeme do postele. Dneska mame za sebou pouhych 265 km, ale jsem grogy. Cely den huste prselo a prumerna rychlost byla pod 50 km/h.
30.7.2019 - dopoledne se jdeme podivat na Dubrovnik. Parkovani mame zdarma cca 2km od stareho mesta souradnice 42.6481627N, 18.0970740E. Vyrazime pesky smer stare mesto, ale je priserne horko i v malych hlubokych ulickach. Chvili tam probihame, davame zmrzku a jdem zpet k autu. Mesto je sice pekne, ale je moc horko. Jedeme smer Split po pobrezi a davame si u prechodu Bosny a Chorvatska koupacku v mori. Je to plaz se slunecniky, kde za lehnuti chteji 80 kuna (370kc), to je pri srovnani s Albanii 500 leku (110kc) celkem rozdil a tak jdeme po stezce dal a cca po sto metrech nachazime stromy a klasickou Chorvatskou vybetonovanou terasku. Ve ctyri hodiny jedeme dal a po hodine jizdy stavime davame si jidlo v Tucepi. Spageti maji za 75 kuna a pizzu za 55. Rikame si, ze do Chorvatska jezdi az prilis Nemcu a ceny tomu odpovidaji. Hledame dalsi apartman a zase pres booking nachazime Villa Nada za 45 euro na noc. Je to takove klasicke ubytovani v Chorvatsku, asi neni moc co vytknout.
31.7.2019 - na tachometru mame 2451 km.